Základní podstatou bytu v osobním vlastnictví (jak již samotné označení napovídá) je skutečnost, že takový byt je majetkem svého vlastníka, který s ním také může samostatně nakládat.
Vlastník daného bytu je tak svým vlastním pánem a není tedy (samořejmě až na některá obecná či zákonná omezení) podstatněji omezen v dispozici s tímto bytem a v jeho užívání.
Z výše uvedené podstaty bytu v osobním vlastnictví také vyplývá zásadní odlišnost od bytu družstevního.
V případě družstevního bytu totiž příslušnému družstevníkovi (členovi daného družstva) vzniká k danému bytu pouze právo nájmu neboť vlastníkem bytu je jen samotné družstvo (proto je také takový byt označován jako družstevní).
Družstevník tedy není vlastníkem bytu, ale pouze jeho nájemcem.Družstevník proto nemůže byt prodat ani s ním jinak volně nakládat. Tento byt totiž i nadále patří družstvu. Družstevník je případně pouze oprávněn na jiného převést své členství v družstvu, s nímž je spojeno právo k nájmu takového bytu.
Z povahy bytu v osobním vlastnictví vyplývá i možnost tento byt například užít jako zástavu, což je významnou výhodou z hlediska financování jeho koupě formou hypotečního či obdobného úvěru.
Naopak u tzv. družstevních bytů zřízení takové zástavy většinou možné není (prodávající nevlastní byt, ale pouze členství v družstvu, z čehož mu plyne nájemní právu užívat daný drusžtevní byt), tudíž až na výjimky nelze na pořízení družstevního bydlení zřídit a čerpat klasický hypoteční či obdobný úvěr, jenž by měl být zajištěn zástavou na kupované nemovitosti.
Je možno také uvést, že byt v osobním vlastnictví může jeho vlastník dle svého uvážení libovolně pronajímat, a tedy jej i takto volně investičně využívat, což je opět rozdíl oproti bytům družstevním, u nichž lze družstevní byt pouze podnajmout a to jen za souhlasu družstva, jakožto skutečného vlastníka takového družstevního bytu.
Po získání bytu v osobním vlastnictví též nadále odpadá povinnost hradit nájemné. Většinou je třeba hradit již pouze příspěvky do tzv. fondu oprav a úhrady za služby spojené s užíváním bytu, domu a spojeného pozemku (el. energie, vodné, stočné, správa domu, atd.).
Byt v osobním vlastnictví lze také dle svých představ vnitřně upravovat a rekonstruovat (samozřejmě za dodržení příslušných stavebních a souvisejících předpisů), neboť realizace těchto úprav záleží pouze na vůli vlastníka bytu. Zde je opět mimo jiné rozdíl s družstevními byty, u nichž s úpravami či rekonstrukcí musí souhlasit družstvo, které je skutečným vlastníkem takového bytu.
K výše uvedené výhodě bytu v osobním vlastnictví spočívající v možnosti značně volné dispozice s takovým bytem je potřeba též uvést, že tato dispozice samozřejmě není zcela neomezená.
Není tedy například možno činit takové stavebně-technické úpravy bytu, které by mohly ohrozit ostatní uživatele bytů nebo dům samotný.
Také není možno při užívání bytu nebo společných prostor v domě rušit či omezovat ostatní uživatelé bytů v domě, a to například nadměrným hlukem, znečištěním či jiným rušením pořádku.
Výše uvedené je však vedle zákona dáno i obecnými morálními pravidly, jejichž dodržování by mělo byt samozřejmé bez ohledu na zákonné zakotvení takových povinností.
Co se týká správy domu, v němž se byt nachází, a především společných prostor takového domu, je také třeba připomenout, že v každém domě, v němž je nejméně pět bytových jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků, má být založeno tzv. společenství vlastníků jednotek.
Jde o právnickou osobu, která je příslušná vykonávat činnosti při správě, provozu a opravách domu. V těchto záležitostech může toto společenství též rozhodovat o některých povinnostech vlastníků jednotek jako je již výše zmíněná povinnost o odvodech do fondu oprav, o rekonstrukci domu, apod.
Na závěr je také vhodné uvést, že při koupi (a samozřejmě i při prodeji) bytu v osobním vlastnictví je třeba zohledňovat i některé další aspekty, které mohou výrazně ovlivňovat jak kupní cenu, tak i kvalitu daného bytu v osobním vlastnictví.
Vždy lze tedy doporučit, aby zájemce při zvažování koupě konkrétního bytu bral v potaz i další faktory, které mohou mít vliv na výslednou kvalitu a využitelnost takového bydlení.
Jedná se především o následující předpoklady, které je vhodné zvážit:
Více o koupi bytu v osobním vlastnictví v kapitole Koupě bytu.
Pořízení či změna bydlení je ve většině případů poměrně složitou a právně nikoli zcela jednoduchou záležitostí.
I proto doporučujeme vždy konzultovat veškeré kroky spojené se získáním nebo změnou bydlení s právníkem, který je v rámci jednání a při přípravě nezbytných právních dokumentů schopen s odbornou péči chránit vaše zájmy a na základě svých zkušeností účinně reagovat na konkrétní specifika vašeho případu.
Takovou konzultací si můžete v řadě případů ušetřit nejen mnoho starostí a bezesných nocí, ale především tak můžete ochránit vaše peníze, o které je při neodborné realizaci podobných transakcí velmi jednoduché přijít.